Na látkovky nedám dopustit!
Rozhodla jsem se pro ně už s Elinkou v bříšku a to nejen z ekonomického a ekologického hlediska, ale že mě to vpodstatě baví. Zpočátku i to žehlení, které jsem teda po čase vzdala. Ale ty krásné vzorky na svrchňáčkách nebo kapsových plenkách. To si s jednorázovkama rozhodně neužijete. Šuplík plný plínek a nebo veselá dětská prdelka.....radost pohledět.
Měli jsme teda i dvě jednorázovková období. První hned po narození, kdy jsem byla ráda, že jsem vůbec ráda a nějaké drhnutí plínky mě vůbec nezajímalo a navíc měla Elisabetka nějaké bříškové bolení a přišlo mi, že se jí v nich lépe kope nožkama a bříšku to pomáhá, a teď na přelomu května června, kdy s plenkama stávkovala Elinka. Při odjezdu na dovolenou do Irska se nám podařilo zakoupit plenky, co se nasazují jako kalhotky. Ty vzala Elinka na milost. Při slově "plínka" se ozývalo jen výrazné "ne", ale při výrazu "nandáme kočičky", neboť plenky jsou s obrázky koťátek, se nechala klidně obléknout. Jsou to tyto:
http://static1.asmira.com/photo/52/68752/album/16474107_224.jpg jen jiná velikost. A mají jednu nevýhodu pro nošení v šátku či nosítku. Nestíhají pojmout čůrání (alespoň v Elisabetčině podání) a teče to i okolo. Ať si dám při oblékání sebevíc záležet. Témeř pokaždé sme byly zkrz naskrz obě dvě.
Výhoda je, že v batohu při cestách téměř nejdou poznat na váze a navíc tu použitou nemusim ztěžklou tahat zase domu. Ale je v tom háček. Pokud je do batohu prostě zapomenete dát, tak na to nepřijdete, dokud není potřeba. Šla jsem na autobus se slovy: "To je paráda, jak je ten batoh s těma jednorázovkama hned lehčí." Než jsme dorazily na místo srazu s kamarády, stala se nám ona nehoda. Už jsem byla vybavena náhradním oblečením pro malou (já nějak uschnu), ale plenku jsem v batohu nenašla ani jednu. No co, přece jsme zvyklé docela i bezplenkovat, tak jsem tuhle plínku, co ještě "ušla" svlékla, aby posloužila na cestu zpět (byla neděle a kde bych na Letné v parku sháněla pleny) a natáhla jsem Elískovi kalhoty. Několik čůrání jsme stihly na travičku, ale přeci jen padly i ty náhradní tepláčky. Mezitím stihly uschnou ty první, ale ty prozměnu mají velkou gumu a na holé prdelce prostě nedrží. Než jsem tam vymyslela sponkové zmenšení, došlo k nehodě a byly sme bez kalhot!
Zachránila nás kamarádka, která cestou potkala otevřenou drogerii a plenky nám zaběhla pořídit a večír jsme jely dom bez tepláčku jen s návlečky.. Jak se hodilo mít je v batohu pro všechny případy ;)
Nicméně mě tohle počůrávání už přestalo bavit a koše na plínky v koupelně zely prázdnotou. Začalo mě docela mrzet, že jsem do těch látkovek vrazila tolik peněz a teď vrážím do jednorázových. Vytáhla jsem ze skříně nedošité nastříhané PULy a ušila Elisabetce čtvery nové plenky a pomalu je zase bere na milost!
Zdá se, že vedro jen tak nepřejde a Elinka ty čepice fakt nesnáší a ještě stále jsem nepořídila klobouček univerzální, páč se dycky bojim, že stejně na hlavě vydrží deset vteřin a pak někam poletí a s ním i vydané peníze.
